Nejsnaz╣φ cesta k instalaci Debianu je pou╛φt oficißlnφ sadu debianφch CD (viz
seznam
dodavatel∙). Pokud mßte rychlΘ p°ipojenφ k sφti a vypalovacφ
mechaniku, m∙╛ete si stßhnout obrazy CD z debianφho serveru a vyrobit si
vlastnφ sadu. Jestli╛e ji╛ CD mßte a vß╣ poΦφtaΦ z nich umφ zavΘst systΘm,
m∙╛ete p°eskoΦit rovnou na Instalace z CD-ROM, Oddφl 5.2.
Pokud sice CD mßte, ale vß╣ poΦφtaΦ nepodporuje zavßd∞nφ z CD-ROM, m∙╛ete zahßjit instalaci zavedenφm instalaΦnφho systΘmu z diskety, pevnΘho disku nebo sφt∞ a po zavedenφ systΘmu do pam∞ti se ji╛ budou v╣echny pot°ebnΘ soubory kopφrovat z CD. Soubory, kterΘ pot°ebujete k zavedenφ instalaΦnφho systΘmu alternativnφ cestou, se taktΘ╛ nachßzφ na CD. Organizace adresß°∙ na CD je shodnß se strukturou sφ╗ovΘho debianφho archφvu, tak╛e cesty k soubor∙m uvßd∞nΘ dßle v dokumentu, m∙╛ete jednodu╣e vyhledat jak na CD, tak i na sφti.
Pokud sadu CD nemßte, budete si muset stßhnout soubory instalaΦnφho sytΘmu a nakopφrovat je na pevn² disk, diskety nebo p°ipojen² poΦφtaΦ tak, aby se z nich mohl zavΘst instalaΦnφ systΘm.
A╛ budete stahovat soubory z debianφho zrcadla, pou╛ijte binßrnφ m≤d,
ne textov² nebo automatick². TakΘ je d∙le╛itΘ zachovat adresß°ovou strukturu
zrcadla. To nenφ pot°eba pokud budete kopφrovat instalaΦnφ soubory na diskety,
nicmΘn∞ pak po╛adovanΘ soubory naleznete rychleji. Stahovat byste m∞li od
adresß°e disks-i386 dol∙, nap°φklad:
current/podarchitektura/images-1.44/varianta/rescue.bin
Samoz°ejm∞, ╛e nemusφte stahovat v╣echny soubory, ale pouze ty, kterΘ pot°ebujete (to zjistφte dßle v textu).
Pokud je vß╣ program pro stahovßnφ soubor∙ nastaven aby automaticky rozbaloval soubory, musφte tuto vlastnost vypnout. InstalaΦnφ soubory se rozbalφ automaticky p°i instalaci. Rozbalovat je v souΦasnΘm systΘmu je zbyteΦnΘ pl²tvßnφ Φasem a mφstem a pokud dekompresnφ program originßlnφ archφvy sma╛e, nebudou k dispozici, a╛ budou pot°eba.
V zßsad∞ existujφ t°i kategorie:
rescue.bin, linux.bin a root.bin).
rescue.bin a
drivers.tgz).
basedebs.tar).
Pokud mßte v poΦφtaΦi funkΦnφ ethernetovΘ p°ipojenφ a va╣e ethernetovß karta je zakompilovanß v instalaΦnφm jßd°e, mo╛nß vßm budou staΦit soubory k zavedenφ instalaΦnφho systΘmu. InstalaΦnφ systΘm m∙╛e instalovat jßdro a ovladaΦe ze sφt∞.
Jestli╛e mßte ethernetovΘ p°ipojenφ, pro kterΘ nemß instalaΦnφ jßdro podporu, budete pot°ebovat zavßd∞cφ soubory instalaΦnφho systΘmu, jßdro a soubory s ovladaΦi za°φzenφ.
Pokud instalujete na systΘm bez funkΦnφho p°ipojenφ k sφti, nebo jestli╛e jste p°ipojeni p°es PPP (modemem), budete si muset p°ed instalacφ sehnat v╣echny t°i typy soubor∙.
Pokud si nejste jisti, kterΘ soubory pot°ebujete, zaΦnete pouze se zavßd∞cφmi soubory instalaΦnφho systΘmu. Jestli╛e se vßm nepoda°φ nastavit sφ╗ovΘ p°ipojenφ, m∙╛ete instalaci ukonΦit, stßhnout si pot°ebnΘ soubory a spustit instalaci znovu.
InstalaΦnφ soubor zßkladnφho systΘmu (basedebs.tar) v souΦasnosti
zabφrß asi 27 megabajt∙. Pokud m∙╛ete pou╛φt CD, nebo m∙╛ete nastavit sφ╗
je╣t∞ p°ed instalacφ zßkladnφho systΘmu, je lep╣φ toho vyu╛φt a tento soubor
nestahovat. Umφst∞nφ na sφti je v p°φloze (InstalaΦnφ soubory zßkladnφho systΘmu,
Oddφl 11.2.3.4).
Jestli si chcete basedebs.tar sestavit na stßvajφcφm debianφm
systΘmu, nainstalujte si program debootstrap (apt-get
install debootstrap) a spus╗te p°φkaz:
debootstrap binary-basedebs SUITE=woody VERSION=3.0 \
MIRROR="http://ftp.debian.org/debian" ARCHES="i386"
Obrazy jßdra jsou dostupnΘ v n∞kolika ,,provedenφch'', kde ka╛dΘ podporuje jinou mno╛inu hardwaru. Pro Intel x86 mßte na v²b∞r z t∞chto jader:
P°esto╛e jsme napsali, kolik 1,44MB disket zabφrajφ jednotlivΘ balφky, klidn∞ si m∙╛ete vybrat jinou formu instalace.
KonfiguraΦnφ soubory jader jsou ulo╛eny v jejich adresß°φch v souboru
kernel-config.
Umφst∞nφ instalaΦnφch soubor∙ na sφti je pro ka╛dou variantu i386 vyjmenovßno v p°φloze. Tyto soubory obsahujφ:
.../current/images-1.20/rescue.bin.../current/images-1.20/safe/rescue.bin.../current/images-1.44/rescue.bin.../current/images-1.44/bf2.4/rescue.bin.../current/images-1.44/compact/rescue.bin.../current/images-1.44/idepci/rescue.bin.../current/images-1.44/safe/rescue.bin.../current/images-2.88/rescue.bin.../current/images-2.88/bf2.4/rescue.bin.../current/images-2.88/compact/rescue.bin.../current/images-2.88/idepci/rescue.bin.../current/images-1.20/root.bin.../current/images-1.44/root.bin.../current/images-1.44/compact/root.bin.../current/images-1.44/idepci/root.bin.../current/images-1.44/bf2.4/root.bin
Obraz zßchrannΘ diskety obsahuje komprimovanΘ linuxovΘ jßdro, kterΘ se pou╛ije
p°i zavßd∞nφ z disket a pozd∞ji p°i instalaci, kde se nainstaluje na pevn²
disk. Binßrnφ soubor linux.bin je nekomprimovanΘ jßdro a pou╛φvß
se k zavedenφ instalaΦnφho systΘmu z pevnΘho disku nebo CD-ROM. P°i zavßd∞nφ
instalaΦnφho systΘmu z diskety nenφ pot°eba.
O tom, jak sprßvn∞ vytvo°it diskety z jejich obraz∙, pojednßvß Zßpis obraz∙ disk∙ na diskety, Oddφl 4.3.
Obraz ko°enovΘ diskety obsahuje komprimovan² RAMdisk, kter² se po zavedenφ instalaΦnφho systΘmu nahraje do pam∞ti.
B∞hem instalace bude instalaΦnφ program pot°ebovat p°φstup k ovladaΦ∙m
za°φzenφ. Ty jsou p°φstupnΘ ve dvou podobßch — jako obrazy disket nebo
jako jeden velk² archφv. Pokud mßte na pevnΘm disku oblast, kterß je p°φstupnß
instalaΦnφmu systΘmu (viz dßle), m∙╛ete pou╛φt archφv drivers.tgz.
Obrazy disket s ovladaΦi pot°ebujete pouze v p°φpad∞, ╛e musφte instalovat
ovladaΦe z disket.
A╛ budete stahovat soubory, m∞li byste dßvat pozor na jak² souborov² systΘm je uklßdßte. (Jestli╛e budete instalovat z disket, je to jedno). InstalaΦnφ systΘm umφ Φφst mnoho souborov²ch systΘm∙ vΦetn∞ FAT, HFS, ext2fs a Minix. Jestli╛e uklßdßte soubory na UN*Xov² souborov² systΘm, stßhn∞te si z archivu ty nejv∞t╣φ soubory.
InstalaΦnφ program nem∙╛e p°istupovat k soubor∙m na souborovΘm systΘmu NTFS — musφte nahrßt p°φslu╣n² ovladaΦ).
Krom∞ zmφn∞n²ch soubor∙ budete je╣t∞ pot°ebovat .../current/dosutils/loadlin.exe
(viz Soubory pot°ebnΘ k prvotnφmu
nata╛enφ systΘmu, Oddφl 11.2.3.1).
Proto╛e se na zaΦßtku instalace vyma╛ou v╣echny oblasti, na kterΘ budete Debian instalovat, musφte sta╛enΘ soubory umφstit na jinΘ oblasti ne╛ na kterΘ budete instalovat.
Zavßd∞cφ diskety se pou╛φvajφ pro zavedenφ instalaΦnφho systΘmu z disket. Diskety mohou na v∞t╣in∞ systΘm∙ slou╛it i k instalaci jßdra a modul∙.
Obrazy disk∙ p°edstavujφ ·pln² obsah diskety v syrovΘ form∞. Soubory
jako je nap°. rescue.bin nelze na disketu jednodu╣e nakopφrovat -
jejich zßpis se provßdφ specißlnφm programem p°φmo do sektor∙ na
disket∞.
P°φprava disket se li╣φ systΘm od systΘmu. Tato kapitola se zab²vß p°φpravou disket pod r∙zn²mi operaΦnφmi systΘmy.
A╛ budete mφt diskety vytvo°enΘ, ochra≥te je p°ed ne·mysln²m p°epsßnφm nastavenφm disket pouze pro Φtenφ.
Zßpis disket m∙╛e v∞t╣inou provΘst pouze u╛ivatel root. Zalo╛te do mechaniky prßzdnou disketu a p°φkazem
dd if=soubor of=/dev/fd0 bs=1024 conv=sync ; sync
zapi╣te soubor na disketu. /dev/fd0 b²vß za°φzenφ
disketovΘ jednotky. (Na systΘmu Solaris je to /dev/fd/0).
Disketu vyjm∞te a╛ po zhasnutφ kontrolky na mechanice, p°φkaz dd
vßm m∙╛e vrßtit p°φkazov² °ßdek, je╣t∞ ne╛ systΘm dokonΦφ zßpis souboru. Na
n∞kter²ch systΘmech lze vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarov∞. (Solaris
mß pro tento ·Φel p°φkaz eject, viz manußl).
N∞kterΘ systΘmy se sna╛φ automaticky p°ipojit disketu, jakmile ji vlo╛φte do
mechaniky. Budete asi nuceni tuto funkci vypnout, aby bylo mo╛nΘ zapsat
disketu p°φmo. Zeptejte se systΘmovΘho administrßtora na detaily. Abyste na
systΘmu Solaris zφskali p°φm² p°φstup k disket∞, musφte obejφt volume
management: Nejprve se programem volcheck (nebo ekvivalentnφm
p°φkazem ve sprßvci soubor∙) ujist∞te, ╛e disketa je p°ipojenß. PotΘ normßln∞
pou╛ijte v²╣e zmφn∞n² p°φklad s programem dd, pouze
/dev/fd0 nahra∩te za
/vol/rdsk/nazev_diskety, kde nazev_diskety
je jmΘno diskety, jakΘ jste jφ p°i°adili p°i formßtovßnφ. (NepojmenovanΘ
diskety majφ standardnφ jmΘno unnamed_floppy).
Pokud mßte p°φstup k PC, m∙╛ete vyu╛φt n∞kter² z nßsledujφcφch program∙ k zapsßnφ obraz∙ na diskety.
V MS-DOSu m∙╛ete pou╛φt programy FDVOL, WrtDsk nebo RaWrite3.
http://www.minix-vmd.org/pub/Minix-vmd/dosutil/
Abyste tyto programy mohli pou╛φvat, ujist∞te se, ╛e jste v DOSu. Spu╣t∞nφ programu dvojit²m kliknutφm z Windows Exploreru nebo z DOSovΘho okna ve Windows nemusφ fungovat. Pokud nevφte, jak nastartovat DOS, zmßΦkn∞te F8 b∞hem startu poΦφtaΦe.
NTRawrite se pokou╣φ vytvo°it verzi Rawrite/Rawrite3,
kterß by byla kompatibilnφ s WinNT, Win2K i Win95/98. Je to intuitivnφ
grafickß aplikace, kde staΦφ vybrat obraz, disketovou mechaniku, na kterou se
mß obraz zapsat a kliknout na tlaΦφtko ,,Write''.
http://sourceforge.net/projects/ntrawrite/
Pokud chcete, aby se zprßvy na zßchrannΘ disket∞ zobrazovaly ve va╣em mate°skΘm
jazyce, musφte na disketu p°ikopφrovat dodßvanΘ soubory se zprßvami a fonty.
Pro u╛ivatele MS-DOSu a Windows je v adresß°i dosutils p°ipraven²
dßvkov² soubor setlang.bat. Z tohoto adresß°e spus╗te p°φkaz
setlang jazyk, kde jazyk je dvoupφsmenn² k≤d
va╣eho jazyka. Nap°φklad pro nastavenφ pol╣tiny napi╣te setlang
pl. V souΦasnΘ dob∞ jsou k dispozici tyto jazyky:
ca cs da de eo es fi fr gl hr hu it ko ja pl pt ru sk sv tr zh_CN
InstalaΦnφ systΘm m∙╛ete zavΘst ze zavßd∞cφch soubor∙ umφst∞n²ch na stßvajφcφ oblasti pevnΘho disku bu∩ p°φmo BIOSem nebo z p∙vodnφho operaΦnφho systΘmu.
InstalaΦnφ program nem∙╛e zavΘst soubory umφst∞nΘ na oblasti NTFS.
Pokud je vß╣ poΦφtaΦ p°ipojen do lokßlnφ sφt∞, m∙╛ete jej zavßd∞t ze sφt∞ pomocφ TFTP. Jestli╛e chcete pomocφ TFTP zavΘst instalaΦnφ systΘm, musφte na vzdßlenΘm poΦφtaΦi nakopφrovat zavßd∞cφ soubory do specifick²ch adresß°∙ a povolit zavßd∞nφ va╣φ stanice.
Musφte nastavit TFTP server a pro CATS stroje BOOTP server nebo RARP nebo DHCP server.
Klientovi m∙╛ete sd∞lit jeho IP adresu protokolem RARP (Reverse Address Resolution Protocol) nebo BOOTP. BOOTP je IP protokol, ketr² informuje poΦφtaΦ o jeho IP adrese a odkud si mß stßhnout zavßd∞cφ obrazy. DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibiln∞j╣φ, zp∞tn∞ kompatiblilnφ roz╣φ°enφ protokolu BOOTP. N∞kterΘ systΘmy mohou b²t nastaveny pouze pomocφ DHCP.
Pro p°enos zavßd∞cφho obrazu ke klientovi se pou╛φvß protokol TFTP (Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky m∙╛ete pou╛φt server na libovolnΘ platform∞, kterß jej implementuje. Ukßzky v tΘto kapitole se vztahujφ k operaΦnφm systΘm∙m SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a GNU/Linux.
Pro ·sp∞╣nΘ nastavenφ RARP serveru pot°ebujete znßt ethernetovou adresu klienta (stanice, kterou zavßdφte), tj. MAC adresu. Pokud tuto informaci nemßte k dispozici, m∙╛ete zavΘst do re╛imu ,,Zßchrana (Rescue)'' (nap°. pomocφ zßchrannΘ diskety) a pou╛φt p°φkaz /sbin/ifconfig eth0.
Na systΘmech pou╛φvajφcφch linuxovΘ jßdro °ady 2.2 pot°ebujete ud∞lat zßznam do RARP tabulky udr╛ovanΘ jßdrem. M∙╛ete toho dosßhnout p°φkazy:
/sbin/rarp -s jmΘno-klienta eter-addr-klienta
/usr/sbin/arp -s ip-adresa-klienta eter-addr-klienta
Pokud uvidφte hlß╣ku SIOCSRARP: Invalid argument, pravd∞podobn∞ budete muset zavΘst jadern² modul pro rarp, nebo p°ekompilovat jßdro s podporou RARP. Zkuste p°φkaz modprobe rarp a pak znovu spus╗te p°edchozφ p°φkazy.
Na systΘmech pou╛φvajφcφch jßdro °ady 2.4 ╛ßdn² RARP modul neexistuje a mφsto
n∞j byste m∞li pou╛φt program rarpd. Postup je podobn² jako u
SunOS v nßsledujφcφm odstavci.
Pokud pou╛φvßte SunOS, musφte zaruΦit, ╛e klientskß ethernetovß adresa bude
zaznamenßna v databßzi ,,ethers'' (bu∩to v souboru /etc/ethers
nebo pomocφ NIS/NIS+) a v databßzi ,,hosts''. Nynφ m∙╛ete spustit RARP server
(daemon). V systΘmu SunOS 4 spus╗te (jako superu╛ivatel root)
/usr/etc/rarpd -a; v systΘmu SunOS 5 pou╛ijte
/usr/sbin/rarpd -a.
V GNU/Linuxu m∙╛ete pou╛φt v zßsad∞ dva BOOTP servery. Jednak je to CMU
bootpd a druh² je vlastn∞ DHCP server — ISC
dhcpd. V distribuci Debian GNU/Linux jsou k dispozici v balφΦcφch
bootp a dhcp.
Pokud chcete pou╛φt CMU bootpd, musφte nejprve odkomentovat (nebo
p°idat) jeden d∙le╛it² °ßdek v souboru /etc/inetd.conf. V systΘmu
Debian GNU/Linux m∙╛ete spustit update-inetd --enable bootps a
nßsledn∞ restartovat inetd pomocφ /etc/init.d/inetd reload. V
jin²ch systΘmech p°idejte °ßdku, kterß bude vypadat zhruba takto:
bootps dgram udp wait root /usr/sbin/bootpd bootpd -i -t 120
Nynφ musφte vytvo°it soubor /etc/bootptab. Jeho struktura je
velmi podobnß tΘ, co pou╛φvajφ starΘ dobrΘ programy printcap(5),
termcap(5) a disktab(5) ze systΘmu BSD. Podrobn∞j╣φ
informace jsou v manußlovΘ strßnce bootptab(5). Pokud pou╛φvßte
CMU bootpd, musφte rovn∞╛ znßt hardwarovou (MAC) adresu klienta.
Nßsleduje p°φklad souboru /etc/bootptab:
client:\
hd=/tftpboot:\
bf=tftpboot.img:\
ip=192.168.1.90:\
sm=255.255.255.0:\
sa=192.168.1.1:\
ha=0123456789AB:
Z p°φkladu budete muset zm∞nit minimßln∞ volbu ,,ha'', kterß urΦuje hardwarovou adresu klienta. Volba ,,bf'' specifikuje soubor, kter² si klient stßhne protokolem TFTP, viz P°esun TFTP obraz∙ na mφsto, Oddφl 4.5.5.
V kontrastu s p°edchozφm je nastaveni BOOTP pomocφ ISC dhcpd velmi jednoduchΘ,
proto╛e dhcpd pova╛uje BOOTP klienty za specißlnφ p°φpad DHCP klient∙. N∞kterΘ
architektury vy╛adujφ komplexnφ nastavenφ pro zavßd∞nφ klient∙ pomocφ BOOTP.
Jestli╛e to je vß╣ p°φpad, p°eΦt∞te si Nastavenφ DHCP serveru, Oddφl
4.5.3. V opaΦnΘm p°φpad∞ staΦφ v konfiguraΦnφm souboru vlo╛it do bloku
danΘ podsφt∞, ve kterΘ se nachßzφ klient, direktivu allow bootp.
Potom restartujte dhcpd server p°φkazem /etc/init.d/dhcpd
restart.
V dob∞ psanφ tohoto manußlu existuje pouze jeden svobodn² DHCP server —
ISC dhcpd. Debian GNU/Linux jej obsahuje jako balφk
dhcp. Nßsleduje jednoduch² konfiguraΦnφ soubor (obvykle
/etc/dhcpd.conf):
option domain-name "priklad.cz";
option domain-name-servers ns1.priklad.cz;
option subnet-mask 255.255.255.0;
default-lease-time 600;
max-lease-time 7200;
server-name "nazevserveru";
subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 {
range 192.168.1.200 192.168.1.253;
option routers 192.168.1.1;
}
host clientname {
filename "/tftpboot/tftpboot.img";
server-name "nazevserveru";
next-server servername;
hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB;
fixed-address 192.168.1.90;
}
V tomto p°φkladu mßme jeden server jmΘnem nazevserveru, kter²
obstarßvß prßci DHCP a TFTP serveru a takΘ slou╛φ jako brßna do sφt∞. Ve va╣em
nastavenφ si musφte zm∞nit alespo≥ domΘnovΘ jmΘno, jmΘno serveru a hardwarovou
adresu klienta. Polo╛ka filename by m∞la obsahovat nßzev souboru,
kter² si klient stßhne p°es TFTP. Po ·pravßch konfiguraΦnφho souboru musφte
restartovat dhcpd p°φkazem /etc/init.d/dhcpd restart.
Aby vßm TFTP server fungoval, m∞li byste nejprve zkontrolovat, zda je
tftpd povolen. Toho obvykle docφlφte nßsledujφcφ °ßdkou v souboru
/etc/inetd.conf:
tftp dgram udp wait root /usr/etc/in.tftpd in.tftpd /tftpboot
Podφvejte se do souboru /etc/inetd.conf a zapamatujte si nßzev
adresß°e, jeho╛ jmΘno je za in.tftpd; budete jej dßle pot°ebovat.
P°epφnaΦ -l umo╛≥uje n∞kter²m verzφm in.tftpd
zaznamenßvat v╣echny po╛adavky, kterΘ mu byly zaslßny, do systΘmov²ch log∙. To
je vhodnΘ zejmΘna v situaci, kdy zavßd∞nφ neprobφhß tak, jak mß. Pokud musφte
zm∞nit obsah souboru /etc/inetd.conf, musφte proces
inetd upozornit, aby obnovil svß nastavenφ. Na stroji s Debianem
staΦφ spustit /etc/init.d/netbase reload (pro potato/2.2 a nov∞j╣φ
pou╛ijte /etc/init.d/inetd reload). Na jin²ch systΘmech musφte
zjistit ID b∞╛φcφho procesu inetd a spustit kill -HUP
inetd-pid.
Dßle je pot°eba p°emφstit p°φslu╣n² zavßd∞cφ TFTP obraz (viz Popis soubor∙ instalaΦnφho systΘmu,
Oddφl 11.2.3) do adresß°e, kde mß tftpd ulo╛eny obrazy,
obvykle to b²vß adresß° /tftpboot. Je╣t∞ musφte z toho souboru
ud∞lat odkaz na soubor, kter² tftpd pou╛ije pro zavedenφ
konkrΘtnφho klienta. Bohu╛el je jmΘno souboru urΦeno TFTP klientem a
neexistujφ ╛ßdnΘ zßvaznΘ standardy.
TFTP klient Φasto hledß soubor hex-ip-adresa-klienta-architektura.
hex-ip-adresa-klienta se spoΦφtß jednodu╣e: Ka╛d² bajt IP adresy
klienta vyjßd°ete v ╣estnßctkovΘ soustav∞. Pokud mßte po ruce program
bc klidn∞ jej pou╛ijte. P°φkazem obase=16 nastavφte
v²stup na hexadecimßlnφ a potom u╛ jen zadßte jednotlivΘ Φßsti IP adresy. Pro
prom∞nnou architektura vyzkou╣ejte r∙znΘ hodnoty.
NOT YET WRITTEN
It is closer to "TFTP install for lowmem..." because you don't want
to load the RAMdisk anymore but boot from the newly created NFS-root file
system. You then need to replace the symlink to the tftpboot image by a
symlink to the kernel image (for example, linux-a.out). My
experience on booting over the network was based exclusively on RARP/TFTP which
requires all daemons running on the same server (the sparc workstation is
sending a TFTP request back to the server that replied to its previous RARP
request). However, Linux supports BOOTP protocol, too, but I don't know how to
set it up :-(( Does it have to be documented as well in this manual?
Klientsk² poΦφtaΦ m∙╛ete zavΘst podle Zavedenφ z TFTP, Oddφl 5.5.
Pokud spravujete vφce obdobn²ch poΦφtaΦ∙, m∙╛ete vyu╛φt pln∞ automatickou
instalaci nazvanou FAI. Na poΦφtaΦ, v tomto p°φpad∞ pou╛it² jako
server, nainstalujte balφk fai. Potom staΦφ, aby klienti
nabootovali ze sφt∞ nebo diskety a zahßjili automatickou instalaci Debianu.
Instalace systΘmu Debian GNU/Linux 3.0 na architektu°e Intel x86
verze 3.0.23, 15 May, 2002